#6856 min
#68 - André Kohout - Čo robí moje eventy iné
Vypočuj si audio
Počúvaj a pozeraj na:
Zhrnutie epizódy
André Kohout, zakladateľ pražských networkingových eventov MeetDeal, prišiel do podcastu po tom, čo ho obaja moderátori najprv odmietli. Desať rokov robil obchod, obišiel vyše päťsto konferencií a vadilo mu, že networking na nich len vypĺňa dieru v programe – ľudia po ôsmich hodinách prednášok idú domov. MeetDeal preto otočil: prvý event bol v októbri 2023, nemá prednášky a programom je stretnúť sa s 250 až 300 ľuďmi pri jedle a pití. Účastníci dostanú zoznam ostatných vopred a na mieste im pomáhajú „propojovátori“, ktorí ich zoznámia s ľuďmi, ktorých hľadajú. Hovorí aj o tom, prečo podľa neho Slováci pracujú s LinkedInom lepšie ako Česi, prečo zverejňuje všetkých účastníkov ako marketingový nástroj, prečo mu panelová diskusia pomáha dostať na event známe osobnosti a o dvojdňovej edícii MeetDeal Vol. 10 v hoteli Orea. Mišo Ukropec pridáva knihu Malcolma Gladwella o „konektoroch“, príbeh o farmároch a lovcoch v obchode a tip z nemeckej konferencie, kde ako rečník dostal kontakty na ľudí, ktorí ho počúvali. Na záver André vysvetľuje, ako si zmenil meno z Ondřeja na Andrého.
Hlavné myšlienky
- Na väčšine konferencií je networking podľa Andrého len prestávka bez podpory – ľudia nedostanú žiadne informácie ani kontakty a po prednáškach odchádzajú domov.
- MeetDeal nemá prednášky: programom je stretávať sa s ostatnými, s pomocou „propojovátorov“ a networkingových aktivít aj pre introvertov.
- Zoznam účastníkov dostanú všetci vopred – André radí pripraviť sa, ak chcete mať z platenej akcie návratnosť.
- Podľa Andrého na prvom networkingu deal väčšinou neuzavriete; treba prísť opakovane a spoznať komunitu.
- Panelová diskusia mu pomáha dostať na event známe osobnosti a obsah, za ktorý sú firmy ochotné platiť.
- Z MeetDealu podľa neho vznikli partnerstvá, nábor zamestnancov aj predaj auta – nejde len o predaj.
- Mišo Ukropec odporúča koncept konektorov z knihy The Tipping Point od Malcolma Gladwella a rozdelenie obchodníkov na farmárov a lovcov.
- Mišo Gula si z príbehu o tom, ako Gmail na pozadí pripravoval účet ešte počas vypĺňania formulára, berie lekciu pre rýchlejšiu registráciu na eventoch.
Kapitoly
Zobraziť všetky kapitoly (15)Skryť ďalšie kapitoly
Citáty
Já jsem si přestal myslet, že je to debilní nápad, až po tom, co proběhl ten úplně první.
Ty řekneš lidem, teď je prostor na networking, ale nedáš jim k tomu nic.
Ordnung muss sein nefunguje na všetko.
Popis epizódy
V tejto epizóde diskutujeme s Andrém Kohoutom o organizovaní podujatí a jeho jedinečnom prístupe k networkingu.
🔹 Rozdiely v komunikácii na LinkedIne v Česku a na Slovensku
🔹 Problémy spojené s networkingom na podujatiach
🔹 Čím sú Andrého podujatia Meet&Deal výnimočné
🔹 Plány do budúcnosti pre jeho podujatia
Prepis epizódy
Zobraziť celý prepispribližne 46 min čítaniaRozbaliťZbaliť
Prepis vznikol automaticky (ElevenLabs Scribe) a je mierne upravený. Môže obsahovať drobné chyby v rozpoznaní slov alebo hovoriacich.
André Kohout: Ja som si prestal myslieť, že je to debilný nápad až po tom, čo proběh. Jsou agentury, které si tam našli zaměstnance, vznikly kvůli tomu jako spousty partnerství vlastně mezi firmama, nejrůznější kooperace. Kamarád prodal auto kvůli MeetDealu vlastně.
Mišo Gula: Ty, čo sa chcú networkovať, tak tak, jak ste hovorili, proste prídem, ukážem vizitku, ja som ten a ten a buď sa so mnou chceš baviť alebo nie.
André Kohout: Kdybych neměl na MeetDeal Volo3 Panelovku, tak Táňu bych tam dost pravděpodobně nedostal.
Mišo Ukropec: Tento podcast vám prináša Infotech. Ak potrebujete software a neviete na trhu žiadny nájsť, je to jednoduché. www.infotech.sk.
Mišo Gula: Nazár Kolotočar.
Mišo Ukropec: Čau, čau Fešáčik. Príde ti mi na LinkedIne správa od nejakého takého pokerovaného chlapca, že on robí nejakú aktošku, nejaký meet and grill či čo. Kukám, že Jesus, čo je to zase za nejakú halušku, lebo ja nedem na 20 konferencií ročne spíkovať, ja sa mám ešte niekam networkovať. Akcie chodia za nami predsa, nie?
Mišo Gula: Prišiel mi podobný e-mail, teda do LinkedInu správa podobná. Akurát, že takto, že sprvy som to aj ja samozrejme odmietol, však sme sakra nejaké hviezdy, nepôjdeme-
Mišo Ukropec: Sme nejakí kolotočári.
Mišo Gula: Na hociaké networkingy, nie? Príde chalan z niekadiaľ, to ešte povieme a zrazu si myslí, že tu bude hviezdy slovenského neba len tak volať na eventy.
Mišo Ukropec: Áno. Môže, môže.
Mišo Gula: Môže. Ale stretol som sa s týmto, s Imrom a ten mi hovorí, že počúvaj, že ty si bol už na takej akcii, že oni to robia v Prahe, ten chalan to teraz ide organizovať v Bratislave a že je to úplne iné. Že je to, chodí tam kopec ľudí, že je to bohovský networking, že sa tam aj čosi pochlastať a tak ďalej, že akože veľmi dobre inak urobené ako také štandardné networkingy, nie? Som hovorím, vieš čo, akože nie, nepočul som nikdy. Potom sa mi to meno spojilo s tým, čo som si prečítal správu a tak si hovorím, á, vieš čo, tak zavoláme, zavoláme ho, predsa chceme sa presadiť aj v Čechách, tak možno, že-
Mišo Ukropec: Nám dá lístky?
Mišo Gula: Hej, nám dá lístky. Už tá akcia bola.
Mišo Ukropec: Sorry ti.
Mišo Gula: Takže by to mohlo byť akože dobrý tip, no.
Mišo Ukropec: Tak skúsme, uvidíme.
Mišo Gula: No, André Kohout.
Mišo Ukropec: Vitaj.
Mišo Gula: Nazdar.
André Kohout: Děkuju za pozvání. Děkuju za pozvání. Myslím si, že jste to shrnuli hezky a nevím ještě, jestli jste jako koukali na termín, kdy jsem koho z vás pozval.
Mišo Ukropec: Ne.
Mišo Gula: Ne.
André Kohout: Byla tam, byla tam odezva mezi tím. Nedostali jste to v jeden den.
Mišo Gula: Okej, okej.
Mišo Ukropec: Nie.
Mišo Gula: No ne.
Mišo Ukropec: Kto ťa poslal do čerta prvý?
André Kohout: Z vás dvou?
Mišo Ukropec: Áno.
André Kohout: Ty.
Mišo Ukropec: Pokračuj. To mě zajímá.
Mišo Gula: Lebo to bolo tak, že ja som mu zavolal, ja som mu napísal, že kámo, že mám tu jedného chalana, čo robí eventy z Čiech a že ho môžeme zavolať. Si mohol ešte nechať-
Mišo Ukropec: Presne, presne. Skoky si nechaj ty.
Mišo Gula: A on mi, a on mi, on mi hovorí, že let me check, lebo ja som nejakého poslal do prdele.
André Kohout: Hele, jako nebylo to poslání do prdele, bylo to normální odmítnutí, co na Slovensku je jako jiný oproti jako Česku. To, že už jsem z Čech lidem předpokládám došlo. V Čechách se mi nikdy nestalo, že bych někoho pozval. Ten člověk mě nejdřív poslal do prdele, pak po mně chtěl peníze a pak si mě zablokoval. Na Slovensku dvakrát.
Mišo Ukropec: Čo máš čo otravovať na Slovensku. Tu my máme iné smery.
Mišo Gula: Tým okuliarom sme vlastne chceli len to, že nie je to, že by si bol arogantné hovedo alebo-
Mišo Ukropec: Ako my.
Mišo Gula: Alebo à la Rytmus, ale to máš tie Ray-Bany s kamerkou, nie? Tie metaokuliare.
André Kohout: Presne tak. Na POV zábery a hlavne na content, ktorý bych normálne nenatočil, pretože natáčať tady telefonom by bolo divný, neslušný a stejně tak na networkingu kdekoliv je daleko lepší mít tydle. Zatím mám furt jedny a musím si v tom přehazovat sklad, což není úplně dobrý, ale přemýšlím, že si pořídím druhý, abych nevypadal-
Mišo Gula: S nejakými čírymi.
André Kohout: Jo, jo, abych nevypadal jako arogantní kokot, což mě čas teda jakoby zajím, ale k tomu se třeba dostanem.
Mišo Ukropec: To si v dobrej spoločnosti.
André Kohout: Sešli sme sa.
Mišo Gula: Dobre, dobre, super. Tak no.
Mišo Ukropec: Koľko vydržia baterky v tých okuliaroch? Lebo o tom o to mám tak ako otázku.
André Kohout: Testoval jsem to na Aptredamu. Začal jsem je používat někdy v devět ráno. Kolem čtvrtý jsem je musel dát do nabíjecích pouzder, do nabíjecího pouzdra, což to jako má. Během hoďky a půl se to nabilo na sto procent a to nabíjecí pouzdro, tam jsem ještě na ten limit jako nenarazil, že bych to neměl kde připojit k zásuvce nebo něco takovýho. Takže jako-
Mišo Ukropec: Dost slušné.
André Kohout: Je to hodně super. Je to hodně super. To, co je na těch brýlích nejhorší, je todle, že to svítí a vy to vidíte, že natáčim teda nebo že se něco, něco jako děje.
Mišo Gula: Asi je to skôr feature ako bug, že je takej-
André Kohout: Kule evropský, kule evropský. GDPR feature, přesně tak, přesně tak. A druhá věc je, že maximální dýlka toho záběru jsou jenom tři minuty. Nejde natáčet dýl než tři minuty vlastně jako v kuse. Předpokládám, že je to úplně-
Mišo Gula: Ale potom to môžeš akože vy- alebo sa to samo-
André Kohout: Ono se to samo vypne. Řekne ti to zvukem.
Mišo Ukropec: Mě pardon napadá, že keď priemerný-
André Kohout: Vychází to. Vychází to.
Mišo Ukropec: Zuzka Varková, čau. Stíháš, hej?
Mišo Gula: Už budú, už budú. Nie, počkaj, musím zapnúť. Musím zapnúť. Znova, až mám koniec. Daj to ešte raz. Povedz sa, daj to ešte raz.
Mišo Ukropec: Tak a sme v čudzu.
Mišo Gula: Prave sme si dojebali podcast.
Mišo Ukropec: Už mi ani tušku nepredaj. Dobre?
André Kohout: Stříháte z toho rioska?
Mišo Ukropec: Nie.
André Kohout: Jasné.
Mišo Ukropec: Ja mám asi jeden, ale toto nevystrihaváme.
André Kohout: Je mi to jasný.
Mišo Ukropec: No dobre, ale teraz, ale my tu, tu sme na podcaste. To náš pán premiér mal také, že tu sme na roli, neotravujte, vieš, novinárom.
André Kohout: Tu sme pri žatve.
Mišo Ukropec: Tu sme pri žatve, tu sme na podcaste. Tak, tak predstav nám teda ten koncept, ktorý som tak... Dobre, teba som ja nezabanoval ako tam tí dvaja, čo to nepochopili. Ja som ťa len slušne odmietol. Koľkých ťa odmietli slušne alebo neslušne?
André Kohout: To bylo Slovensko, odmítnutí v Čechách nebo respektive v Praze někde třeba kolem jako desíti procent. Když beru jako odmítnutí, odmítnutí. Máme samozřejmě procenta, který nereagujou vůbec, že jako přečteno a nazdar. A na Slovensku podle mě dvacet, třicet klidně, no. Že ale zase tam nebylo tolik těch lidí, který by nereagovali. Jako celkově jsem u expanze jako s Meetdealem na Slovensku zjistil, že pracujete daleko líp s LinkedInama než jako my v Čechách. Máte vlastně jako daleko dál než my v Čechách a podle mě v Čechách, nedělal jsem si research, ale nemáme jako nikoho, kdo by měl jako sto tisíc followers plus.
Mišo Gula: My máme nejaký prehad sú, ale to je zaujímavé, čo vravíš, lebo my sme tu mali zopár, mali sme Sergeja Pavliuka, mali sme teraz Miloša a tak. A oficiálne štatistiky teda sú, že, že len v Prahe je viac reálnych užívateľov LinkedInu ako na celom Slovensku.
André Kohout: Okej.
Mišo Gula: Hej? Ale je zaujímavé, čo vravíš, že, že možno, že nemusia byť úplne, že až tak aktívni alebo-
André Kohout: No podľa mě jako možná i jsou, ale myslím si, že s tím neumíme prostě tak dobře pracovat. Jo, jako že vy to máte jako nějak, nebo vy jste přišli prostě na nějakou strategii, jak si to Slovensko podvojit. A když si vezmem i všelijaký žebříčky, který teď jako vycházej, tak stojí primárně na Slovensku a dělají se primárně jako se Slovákama. A v Čechách ta práce s tím taková není. Mně přijde, že v tomhletom jsme lehce jako za váma. Většinou to bejvá obráceně teda, ale-
Mišo Ukropec: Žiaľ áno, ale toto ja, ja mám rovnaký, rovnaký pocit, že v Čechách tá komunita nevznikla taká silná, ako vznikla tu. Lebo tu sa, tu proste aj Marta robí tie, tie eventy a neviem čo a proste tá komunita aj Peťo Streco a niečo teda robil ten Infestival jeden, druhý a proste tí ľudia sa nejako zhrkli dohromady a nejako to prešlo z tej onlinovej komunikácie aj do osobnej.
André Kohout: No fajn, no jasně.
Mišo Ukropec: A myslím, že to funguje dobre.
André Kohout: Ja si myslím, že to bude i tím, že jako je to vlastně, že jste menší. Jo, že vlastně jak je vás tady míň těch uživatelů, tak ty menší komunity se vždycky podporujou víc než ty větší, že jo, jako teoreticky.
Mišo Ukropec: A hlavne ste oveľa chudobnejší. A kto má čas na sociálne siete?
Mišo Gula: Ten, kto je v sračkách.
Mišo Ukropec: Ten je v sračkách. To je akože jednoduchá, jednoduchá vec. No dobre.
Mišo Gula: No a ako, ako dlho to teda robíš v Prahe tie, tie Meetdeal?
André Kohout: První event byl v říjnu 2023, oktober 2023. Vymyslel jsem to ve februáru nebo ve februáru se zrodila ta myšlenka a v červnu, june, june jsem to, v june jsem to pustil jako ven mezi lidi. Takže jsme nějak-
Mišo Gula: Čo bol, čo bol dôvod toho alebo prečo si si myslel, že to nebude debilný nápad?
André Kohout: Já jsem si přestal myslet, že je to debilní nápad až po tom, co proběhl. Ten úplně první. Já jsem deset let dělám v obchodě od B2C přes B2B a tak dále. A vlastně když jsem jako začal dělat B2Bčko a SaaSové nástroje, IT nástroje a tak dále, tak jsem začal obcházet ty akce a bylo to to moje jako hlavní živobytí. Byl jsem obchoďák, potřeboval jsem poznávat lidi, budoval jsem to na vztazích a tak dále a tak dále. Takže já jsem těch akcí obešel přes pět set určitě už v dnešní době a všechny měly něco společnýho. Včera žltej event vlastně, na kterém jsme byli, mají nasekaný přednášky jednu za druhou, sem tam nějakej coffee break, nějakej oběd. Pak je tam to kouzelný slovo networking. Včera tenhleten networking probíhal tak, že se lidi zvedli a šli domů. Standardem na většině akcí to taky je, že ty řekneš lidem, jo, teď je prostor na networking, ale nedáš jim k tomu nic. Jako žádný informace, žádný lidi, jenom prostě vyplníš díru v programu. A takhle ten networking většinou jako probíhal, takže spoustu lidí nejde se na-
Mišo Ukropec: Vlastne neprebiehal najspíš.
André Kohout: Ano, ne-ne-neprebíhal. A hlavně když už, tak se bavíš s lidma, který osm hodin poslouchaly nějaký důležitý informace, který je mají posunout v tom, co dělají jako někam dál. A když jako sedíš osm hodin a něco posloucháš, vnímáš, učíš se, pak se nechceš bavit s lidma o čemkoliv, o tom samém už vůbec ne.
Mišo Gula: Alebo potrebuješ nejaký vážny stimul na to, aby si to urobil.
André Kohout: Nebo tam musíš mít něco. Ale já jsem to chtěl udělat obráceně. Já jsem chtěl prostě dát těm lidem prostor na networking. Jako pojďme se tady bavit, pojďme se bavit o byznysu, jak si můžem pomoct, kdo si komu co může vlastně prodat, kdo může bejt koho partnerem, zaměstnanec a tak dále. A pojďme to vlastně otočit.
Mišo Gula: Tak nám možno povedz o tom, ako to funguje, ako vyzerá ten tvoj program na tvojom evente.
Mišo Ukropec: Na ktorý sme nešli.
André Kohout: Na který jste-
Mišo Ukropec: Možno v budúcnosti dáš tie lístky.
André Kohout: Hele, máme jich ještě relativně hodně. Dobře teda, když jste si o to takhle řekli, pánové, tak já vám dám tady jednu věc, na kterou nejsem úplně brandově pyšnej už, ale dostanete každej, hele, už jste, už jste viděli hvězdičku. Máte vstupenku na libovolný event a hvězdička na druhý straně vám ukazuje, že to není úplně libovolný. Jedná se o vstupenku na klasickej Meetdeal. Budeme v Praze a budeme v Brně, v Olomouci.
Mišo Ukropec: To je značka aut, áno?
André Kohout: Nevztahuje se na Vol 10. My ty eventy už číslujeme, takže-
Mišo Ukropec: Ja som napísal Volvo.
André Kohout: Ne, ne, ne, sú to, sú to číslované eventy. Pýtal si sa-
Mišo Ukropec: Ďakujeme.
André Kohout: Určite. Ste, ste zvaní do Prahy. Som zistil, že jazdíte včera alebo aspoň, aspoň občas nejaké ako aktivity tam máte a chcete expandovať do Čech. Desiatyho štvrtý tam teraz ten event bude. A čo sa týka ako programu, tam proste žiadny neni. Teraz v Praze vlastne je poprvý event, kde vôbec žiadny program neni. Áno, nejaký moderátor tých hostí privíta, nejaký moderátor poďakuje partnerom, vyhlási tombolu, nejaké ako drobnosti áno, ale váš program je to, že tam prídete. Bude tam dvesto päťdesiat až tristo ľudí a s tými sa budete baviť. S tými sa budete poznávať u dobrého jedla, u dobrého pití a budete riešiť, jak si môžete pomôcť nebo nemôžete. K dispozícii máte propojovátory, což je sakra debilní slovo, ale je to funkcia človeka, za ktorým prídeš a řekneš: „Mňa zajímajú ľudia, co dělají fashion e-commerce.“ Tak tě prevedie za tými ľuďmi, co dělají fashion e-commerce, seznámi tě, pomôže so small talkem a tak dále a tak dále. A pak tam máme najrôznejšie ako networkingové aktivity, ktoré vám pomôžu s tým sa zoznámiť, pretože nie každý je taký, že príde medzi päť cudzích ľudí a řekne: „Čau, ja som tenhle, dělám tohle, co děláte vy,“ a začne sa s nimi baviť. Takže vlastne ako v dnešnej dobe už je mým cieľom vlastne vytvárať tú atmosféru na tom eventu takou, aby tí ľudia sa nestydeli, aby i introverti sa chceli vlastne zapojiť a odchádzali proste s tým, že tam sú všetci ľudia, ktorí sa chcú baviť a chcú vymýšľať nejaký biznis.
Mišo Gula: To ma celkom zaujalo tá, tá pozícia toho prepájača, by sme to tu na Slovensku asi nazvali,
Mišo Ukropec: že tú pozíciu si
Mišo Gula: nejak cielene si vy-vyberieš ľudí, ktorí veľa ľudí poznajú, alebo je to človek, ktorý je prirodzený networker a len mu dáš zoznam ľudí, aby si to naštudoval,
Mišo Ukropec: aby sa nabrífoval v tom, že koho s kým by sa teoreticky dalo prepájať. Ako to vyzerá?
André Kohout: Je to, je to kombinácia vlastne. Ty ako si kúpiš vstupenku alebo sa zaregistruješ proste na nejaký daný event, tak pár dní snažíme sa to zväčšovať ten prostor, ale pred tým eventom dostaneš zoznam účastníkov, takže aby i ty ses moh pripraviť dopredu, pretože dělat biznis jako jde to z fleku, jde to bez přípravy, ale když si jako zaplatíš event za dvesto euro, tak by ses na to měl jako připravit, že abys měl nejakú návratnosť z toho, což je tvoja úloha. A tá druhá úloha je presne toho propojovátora, ktorý tam je ti k dispozici. Využiť ho samozrejme nemusíš, ale presne môžeš za ním prísť a říct: „Hele, já tady mám seznam päť ľudí. Týchto päť ľudí mňa zajíma a potreboval bych s nimi ako seznámiť.“ Samozrejme, nejde to úplne ako, fakt dosť ľudí jako chce. Tady mám päť najzaujímavejších ľudí, ktorí na tom eventu sú.
Mišo Ukropec: A každý ho chce.
André Kohout: Máš tady zástup tridsať ľudí proste jo. Takže už to jako nejakým spôsobom, nie že by sme to omezovali, ale říkáme ľuďom: „Hele jo, on ti jako pomôže, ale musí tady ten človek byť.“ Jo, jako zveš niekoho na event, on ti řekne, že príde a druhý deň po eventu ti napíše: „Sorry, som nemohol.“ Jo, jako to sa, to sa stane. Ja pre neho nepojedu, že jo, domov. Jako hele, měl si byť tady, proste máš tady byť. Takže v nejakej ako miere, ale funguje to presne, presne takto.
Mišo Ukropec: No pre mňa je toto zaujímavé. To slovíčko sa volá konektor.
André Kohout: No keď si vygooglíš konektor, tak ti tam vyjde RJ45 konektor.
Mišo Ukropec: Áno.
André Kohout: Což ja som urobil, jenom ešte ti do toho skočím. Ja som urobil asi pred rokom výzvu ako v komentároch na LinkedInu říkám: „Okej, je to hrozné slovo, ja to vím, je to debilné slovo. Vymyslejte mi lepší. Pozývam vás za to na meal deal, když ho použiju.“ A presne sypali sa tam ako konektor, proste networker a tak dále.
Mišo Ukropec: Bridger. No.
André Kohout: Ako všade nájdeš nejakú úplnú píčovinu a vo finále ten propojovátor je vec, ktorú ti nikto neukradne.
Mišo Ukropec: Takže nemám vôbec nič proti slovíčku propojovátor.
André Kohout: Dobře si to řekl. Já jsem čekal, jestli to prepojíš, preložíš nebo ne.
Mišo Ukropec: Pozri, ja som zvyknutý prísť na českú pumpu povedať: „Prosím si syrový hotdog.“ A oni kukajú, že syrový. Syrový? Jo takhle, syrový. No.
André Kohout: Rozumiem.
Mišo Ukropec: Slovíčko sa volá konektor. Normálne, keď teda budeš, ak budeš počúvať tento náš podcast, tak daj si podať knižku Malcolma Gladwella. A teraz rozmýšľam, v ktorej presne to bolo. To je jedno. Keď sa četu opýtaš, v ktorej knižke Malcolm Gle-Malcolm Gladwell hovorí o konektoroch, tak sú tri typy ľudí, ktorí vedia dosť-- viem Tipping Point knižka, že ako vieš z rastu takého nijako spravíš, že bim, bim, bim, zrazu to akože letí hore a potrebuješ človeka, ktorý sa volá konektor v angličtine teda. Nečítal som teda nejaký česko-slovenský preklad knižky a to je človek, ktorý pozná každého. A to sú takí ľudia, proste na to robili nejaké výskumy. Sú ľudia, ktorí poznajú, že mnoho, mnohonásobne viacej ľudí, ako je priemer. Máš tri-- pýtaš sa: „Nepoznáš niekoho?“ Jasná vec. Cing, cing a tu je číslo vybavené. Takže tí ľudia sa volajú, tí ľudia sa volajú konektor. A druhá poznámočka k takej tej ostýchavosti, ktorou ľudia, ktorí aj sa chcú networkovať, aj majú problém s tým, že prísť: „Zdravím, páni, dámy, Mišo Kropec, tu je moja vizitka.“ Lebo ja to mám takto, že proste prídem a na nič nečakám. Tu je moja vizitka, nech sa ľúbi. Toto som ja.
André Kohout: Okej.
Mišo Ukropec: Tak je to no možno aj desať rokov. Bol som na konferencii, kde Igor Nemečka vtedy robil šéfa obchodu Raiffeisen Banky, myslím, že v Prahe. Má prednášku, že od farmára k lovcovi. A ty keď si obchodník, tak snáď poznáš koncept farmára a lovca v obchode. No a že ako oni rozzuznavali, že kto je farmár a kto je lovec. Igor zobral obchodníka na nejaký event, networkingový jaký. Okej, Andre, o hodinku sa tu stretneme a ukáž mi koľko vizitiek budeš mať. Áno? O hodinu sa stretli a dal mu jednu vizitku. Okej, farmár. Doniesol mi sedem vizitiek, lovec. Vybavené. A farmár dostával to, čo lovec ulovil mamuta. Prosím ťa, drahý farmár, postaraj sa o mamuta, ja idem zase na polovačku. A toto je perfektné, že vieš ty vlastne z farmárov vydať nástroj-
André Kohout: Nástroj, aby bol ako lovec.
Mišo Ukropec: Aby sa, aby mal výstup ako lovec, aj keď lovec v skutočnosti neni, lebo je príliš dobre vychovaný.
Mišo Gula: A aké sú feedbacky? Koľko si vravel, že už tých akcií bolo?
André Kohout: Päť už máme za sebou.
Mišo Gula: A určite si robil asi nejaký prieskum potom.
André Kohout: Vždycky po eventu zbierame feedback vlastne od tých ľudí, vypĺňalo nám ho. Včera som sa o tom s niekým bavil. Myslím si, že ako do desiatich percent tých ľudí, z čohož ako deväť percent, deväť a pol percenta je pozitívny, zbytok je ako negatívny feedback.
Mišo Gula: Tak to z tých desiatich percent, čiže ako kebyže deväťdesiat percent sú pozitívne feedbacky a desať percent negatívne.
André Kohout: Áno, desať percent. No ne, ne.
Mišo Ukropec: Desať percent z tých desiatich percent.
André Kohout: Desať percent z tých desiatich percent. Jo, ako-
Mišo Gula: Sú negatívne.
André Kohout: Sú, sú negatívne, ale negati-negatívny ve stylu nebolo kafé, muzika hrala moc nahlas a proste nejaké ako, nejaké ako drobnosti.
Mišo Gula: Okej a čo je to, čo sa najviac páči tým ľuďom?
André Kohout: Je to ten koncept. Je to ten koncept toho, že tí ľudia tam jdou a majú prostor sa s tými ostatnými ľuďmi baviť a hlavne sa chcú baviť. Jo, ako presne, keď prídeš na konferenciu za niektorými ľuďmi, tak vidíš na nich, že nemajú záujem sa s tebou baviť. Ale ku mne na tú akciu vlastne nepôjde nikto, kto nemá chuť sa baviť. Takže na tom tá akcia stojí. Nejdeš si sednúť ako do divadelného rozloženia a poslúchať nejakým spôsobom prednášky, panelovky. Prednášku sme nikdy nemali, panelovky občas ako robíme a dáva mi to zmysel, ale tí ľudia sa proste jdou baviť. Takže to je to najviac vlastne, čo je baví, že ten prostor majú s tými ľuďmi, môžu ich obéjsť ako desiatky, keď sú lovci, farmári ich zvládnu ako vyššie jednotky nejak ako viac do hĺbky. A fakt ako teraz na tom Slovensku tie dva týždne späť, čo sme tady vlastne boli toho dvadsiateho druhého, tak sa ukázalo, že ten koncept funguje. V Európe vlastne neexistuje, v Európe ho nikto nezná. Takže pripravujem expanziu vlastne na príští rok, nielen ako na Slovensko, ale i ďalej vlastne. A dostal som od pár ľudí som dostal informácie, jo, takovýto koncept funguje v USA. Ja furt neumem poriadne anglicky, čo, na čom teraz pracujem, abych mohol začať riešiť expanziu a nejakým spôsobom vyjednávať s-
Mišo Gula: Stíhaš.
André Kohout: Dá sa, keď chceš, proč, že jo, ako úplne bez problémov. A ako mám cieľ s tým ovládnuť Európu, pretože vlastne ako všade takovéto eventy fungujú, všade fungujú viac-menej nejaké konferencie. Sú štáty ako Čechy, Slovensko relatívne, kde ich je viac-menej. Funguje to v Poľsku, funguje to v Maďarsku, funguje to v Anglii. A vlastne ty, jak si říkal, že funguje reálne konektor, tak ja, ja niečo takého som, si o sebe cca myslím a vím, že to existuje v každej zemi, v každom meste. Proste ako mým cieľom letos je obéjsť si tie destinácie, kam chcem a zohnať si tam takýchto ľudí, proste jedného, dva, ktorí majú na sebe naviazanú proste polskú komunitu. Napríklad, keď sa budeme baviť o Poľsku. No a pak vezmu firmy, ktoré expandujú z Čech a Slovenska do Poľska a vlastne urobíme takú kombináciu toho, že sa ten event vlastne pak dá urobiť kdekoľvek, pretože nikde pak nejdeš, nikam nejdeš ako s čistým štítom a s nulou. Vlastne ako už máš nejakú základňu alebo budem mít nejakú ako základňu, ktorá tam prijede, ktorá tie eventy podpoří nejakým spôsobom a tí lokálové to vlastne doplnia do toho, do toho celku, čo potrebujú, no.
Mišo Ukropec: Ja by som ti dal k tomu taký hintíček. Je to rada zadarmo za percentíčko.
Mišo Gula: Síce nevyžiadaná.
Mišo Ukropec: Vyžiadaná, ale vieš, nebudem sa pýtať zjavne rastovo nastavených ľudí, či si neprosia dobrú radu. Bol som minulý týždeň v Nemecku na konferencii a mám s tým vlastne spojený taký akože polovičný fun fact, že tam boli štyri stage a na každý stage, keď si išiel, tak ty si mal badge, čo mal QR kód a proste babá ťa naskenovala, že ideš dnu a potom aj keď ideš von. Ne? A s tým akože sranda, lebo mali tam taký ten z letiska taká tá naťahovacia sranda, že toto je dnu, toto je von. Myslím, že to bolo široké asi jeden a pol metra a tam nebol ako žiadny traffic, hej, proste to bol vchod, ktorým si bez akejkoľvek kolízie. Hej, na hlavnom stagi to bolo ako fajn a na tých bočných stageoch to nemalo vôbec žiadnu logiku. Nie a tam boli dvaja, jeden skenoval dnu a druhý skenoval von. Takže ja kukám na to, že prosím? Vieš to jak v Indii, keď ti jeden vytiahne lístok z automatu a druhý ti ho podá do okienka do auta toho prvého.
André Kohout: No hej.
Mišo Ukropec: A že umelá zamestnanosť. Ne a hovorím, že tak akože som to zobral doľava a on, že ne, ne, ne, že musíš ísť doprava. Poviem, to myslíš ako vážne, že sa mám pol metra vrátiť, ísť pol metra doprava, aby som ordnung muss sein. Hovorím, no okej, okej. A teraz. Takže vošiel som dnu, pozrel som si, lebo ja som tam na tom stagi mal mať o tri hodiny neskôr akože svoju, svoj pitch. Tak som si to akože kukol, dohodol som sa s režis a päť minút, akože odchádzam zase a sa naskenovať, zase naskenovať. Tak ma sa naskenovala a hovorím, počúvaj, ale toto je presne, čo máte v Nemecku problém, že ty tu proste na jeden a pol metrovom prvej chode robíš akože dopravného policajta pre nič, hej? No vieš, ale musím a lalala. Hovorím, však ako- Tvoj problém, ja len teda dávam feedback ako človek, ktorý tuní, aby veci fungovali lepšie. Ne? A teraz, čo je to vtipné, že prídem teda na ten svoj o dve a pol hodiny, teda idem sa nachystať. Ten bazmeg už tam nebol. Kukám na ňu, že: „Where is this? Kde to je?“ „No, jako sme to odpratali, mal si pravdu.“ Hovorí, to je milé, ale potom bodka bola, že ja som dal tú prezošku a povedala, že kamoš najlepší si bol dneska, tak ma to zahrialo, lebo som sa bál, že bude nafrnená. Vieš, to keď babe dáš zlý feedback, to je akože na facku. Lenže potom, čo sa stalo je, že mne ti začali cinkať notifikácie na telefóne. Toto je ten hint pre teba. Kukám, že čo to je, zoberiem telefón a kukám, ja to mám, že päťdesiat notifikácií v tej apke, ktorú som si mal nainštalovať, aby sme sa mohli networkovať, lebo všetci tí ľudia, ktorí na tej mojej prezentácii boli, ktorí o nich skenovali, tak oni neskenovali kvôli tomu, že koľko ľudí tam bolo. Jasné, že to sú dáta.
André Kohout: Jasné.
Mišo Ukropec: Ale oni mi automatizovane za každého toho človeka, ktorý videl tú moju prezentáciu, poslali správu do tej apky, kde máš meno, telefón, proste je tam, že základná rozprávka a ja mám päťdesiat potenciálnych leadov, ktorých mám meno, telefón, e-mail, všetko a kukám, že to je, že to je, že cool.
André Kohout: Dáva zmysel na konferencie, když si jako speaker, tak pro tebe jako speakera teoreticky jo, jsou speakři, který nemají co prodat a je to spíš jako obtěžování a mají tam padesát zpráv od obchoďáků, který jim chtějí něco jako prodat, což je jako jedna věc. Na MeetDealu nejsou přednášky, takže nic takovýho tam úplně jako nevymyslim. A druhá věc, s čím mám jako zásadnější problém, networking online přes aplikace na telefonu, na počítači si dělejme kdykoliv. Jo, máme na to čas úplně kdykoliv, ale když seš na tý akci, tak se bav s těma lidma, co jsou na tý akci. Já vlastně jako těch aplikací na takovejhle networking, že si to tam připravíš dopředu, že těm lidem můžeš napsat dopředu a tak dále, je jako vlastně kvantum. Je jich relativně jako dost, ale mně to prostě jde proti srsti, protože když už se vlastně rus-
Mišo Ukropec: Eď tam nájdem, eď tam ale nájdem tú, tú vec, že toto, čo vravíš ty, že úplne legitímne.
André Kohout: Jasné.
Mišo Ukropec: Bol som na Web Summit, bol som neviem kde všade, presne mi tam píšu všelijakí. To máš úplnú že pravdu. Ale ten, ten, ten point, ktorý ja tam mám, že ty tam vlastne máš mená, maily a telefónne čísla. Áno? Že toto je tá pointa. Nie je to, že si s ním budem vypisovať cez, cez tú apli-, to vôbec. Ja si tam s nikým cez tú apku nebudem vypisovať. Ale ja mám vlastne pidi CRMko, v ktorom mám napísaný päťdesiat menný zoznam, že okej, týchto ľudí idem teraz follow upovať po tom, čo my sme sa videli, nevideli na konferencii minulý týždeň. Že toto je ten bod. Nie, že to má byť networkingová platforma elektronická. To vôbec nie, to nefunguje, to je blbosť.
André Kohout: Chápu. Tam jako jo, dává smysl, mám tam ještě pak sdílení kontaktů a tak dále a tak dále, což pak využívají nějaký lidi. Jo, jako dá se to-
Mišo Ukropec: Spústi výzvy.
André Kohout: Ale je tam spoustu jako otazníků.
Mišo Ukropec: Že toto mi ustrelilo dekel, že vlastne, že ja som dostal zoznam ľudí, mená, telefóny, maily-
André Kohout: Ktorí poslúchali
Mišo Ukropec: ktorí ma počúvali. A to hovorím, že tak to je hodné tých peňazí.
André Kohout: Takže si im pak řekl, ať to zase vrátěj, že to teda jako-
Mišo Ukropec: Ešte jednu kontrolu. Ne, budúci rok si už nechám zaplatiť aj cestovné. Tento rok som to mal, že mal som sales pitch zadarmo. Platil som si letenku. Dobre, budúci rok rád ti prídem, keď mi zaplatíš to.
André Kohout: Rozumiem.
Mišo Gula: Mne sa páčilo napríklad na tom žltom evente, čo sme boli včera, že bola tam tá akože eventová apka a presne tam boli, bol tam zoznam ľudí, ktorí sa proste na to prihlásili. Ty si si ho vedel dopredu pozrieť ten zoznam ľudí, označiť si nejakých favourites, s ktorými by si sa chcel stretnúť a takisto sa im dalo aj napísať správa. Hej? Že toto sa mi zdá ako celkom, celkom cool vec, že s niektorými si dohodnúť veci dopredu. Samozrejme prichádza tam to, že niektorí ľudia proste nemajú klapku otravnosti a proste ťa začnú cold spamovať a-
André Kohout: Keď si, keď si seradíš pak jako třeba jako já jako pořadatel ten list těch lidí, co se tam jako registrujou a co tam vystupujou. Já jsem udělal nějakou jako lehkou alternativu toho a vytvářím pro každej event WhatsApp skupinu vlastně, kde ty lidi můžou nějakým způsobem komunikovat a řešit to. ale tak tam vlastně když si seradíš ten event podle nejzajímavějších lidí, tak ty to vůbec nepoužívaj. Ty se tam vlastně ani nepřihlásěj, a když se tam přihlásěj, tak poprvý a naposledy. A vlastně fakt se dostaneš k tomu, že nejvíc to používá těch obchoďáků ve finále. Ty jediný to používaj vlastně jako aktivně, protože je to jejich práce, do prdele. A ten zbytek jako už je pak takovej jako skeptickej. A vlastně když si vezmeš LinkedIn, Messenger a vlastně Insta-Instagram jako cokoliv vlastně, tak těch možností, jak ty lidi kontaktovat, je kvantum a ty jim akorát přidáš vlastně jako další. Co mně se vlastně jako líbí na tom a vlastně jako řeším, jak udělat, ale spíš jako svojí cestou, protože tady ty aplikace mají limity, je přesně předávání a vytváření toho jakýhosi CRMka jako pro ty lidi vlastně, když tam jako, než tam jdou. Jo, prostě hele, tady vidím ty lidi, tady vidím seznam, dostanu se na jejich LinkedIn, můžu se na ně podívat, vím o nich nějaký základní informace a hlavně pak vidím OK, tak tady mám, byl jsem na pěti MeetDealech, já jsem byl na čtyřech, takže tady mám vlastně seznam ze všech čtyř. Vidím, že se tam tady ty lidi prolí-prolínaj, vidím, že jsem se s nima bavil a udělat nějakej takovejhle, jakej se jako-
Mišo Gula: Čo by bola bomba by bol taký ten, pamätáš si Foaf, nie? Ako fungoval na Slovensku?
Mišo Ukropec: Áno, áno, že máš graficky zobrazené prepojenie.
Mišo Gula: Že Foaf pre, pre eventy, že ti to vlastne stiahne dáta povedzme z LinkedInu alebo z nejakých sociálnych sietí a ty vlastne budeš vedieť, že chcem, chcem sa rozprávať s týmto človekom, ale chcem, že by ma niekto introducoval. Tak sa pozriem, kto z mojich kamošov, čo tam budú, sa s tým človekom poznávaš. Oči TP bude definitívne vybuchne.
Mišo Ukropec: Jasné, bo je dopadla.
André Kohout: Zrovna tohle LinkedIn měl minimálně dřív. Já nevím, jestli-
Mišo Gula: Oni to majú niekde teraz v sales navigátore, že ti to ukazuje, ale ja som to minule skúšal na chvíľku, ale aj tak mám pocit, že to musíš nejak manuálne tam nahadzovať. To nie je úplne, že-
André Kohout: Ale tak najprv sa vždycky môžeš podívať na spoločné spojenie, čo máš s tým človekom a ísť vlastne cez to. Dáva zmysel, ale zase ja sám bojujem s tým, tých možností, kde tí ľudia kontaktujú.
Mišo Gula: Ale hej, to čo vymýšľame sú také, nazme to v jednoduchosti, že to sú výhovorky pre introvertov. Lebo tí, čo sa chcú networkovať, tak tak, jak ste hovorili, proste prídem, ukážem vizitku, ja som ten a ten a buď sa so mnou chceš baviť alebo nie. Je konečný dosledok.
Mišo Ukropec: Ja teraz práve keď hovoríš o tom, že kto sa s kým pozná, nepozná, tak však budeme sa teda, sme posunuli sorry Favicon na až ďalšie natáčanie, ale teda bude. A Favicon má vynikajúcu vec, že je tam pravdepodobne toto napomáňanie, že kto kedy koľkokrát koho otagoval. Či ľudí, či značky. Takže ty si otvoríš teraz nejaký profil a tam vidíš, tento človek taguje tieto firmy. Vždycky je tam vybraná nejaká materská značka a potom má, že koho ten človek otagoval, koľkokrát a koľkokrát on sám bol otagovaný niekým iným. Takže potom, keď si nejaký ten obchodník s tým vie dať robotu, tak vie si to popárovať a že aha, tak keď som v konečnom spojení s týmto, tak viem sa dostať k tomuto. Akože Favicon z hľadiska business developmentu je, že ďaleko, ďaleko silnejší tool a nemyslím si, že oni vôbec vedia o tom, že to má tento biznisový potenciál ako nejaký sales navigator. Sales navigator je sračka totálna proti tomuto.
André Kohout: Ešte u tohodle mi napadlo, že som nezmienil vlastne jeden zásadný rozdiel oproti akýkoľvek iný akcie, čo máme. Pretože keď si ako obchoďák a ja som s tým bojoval, tak si vybíraš akce, riešiš, kto tam bude, komu môžem predať a koľko stojí lístek. Počítáš si potenciálny lead, koľko ti stojí a tak ďalej. No jo, ale väčšinou máš jenom spíkry. Ty dôležitý lidi pro konferencie a tak ďalej a ja dávam všechny. Mile si kúpiš stupenku, tak sa objavíš proste na grafice a niekto si kúpi.
Mišo Gula: No to bolo to, čo som povedal, že sa mi páčilo na tom žltom evente, že ty si vlastne videl všetkých návštevníkov v tom zozname, čiže si si-
André Kohout: To jo, ale ja vlastne spracovávam to ako marketingový nástroj. Že vlastne ty lidi vidíš na webu, ktorí na tom eventu budú a tak ďalej a tak ďalej a pak děláme grafiky na social a tak ďalej.
Mišo Gula: Čiže tí, čo ti potvrdia, že chcú prísť ako hostia, tak ty im dávaš podpisovať nejaký súhlas, že ich zverejníš alebo proste to robíš na hulváta a ich tam-
André Kohout: Ne, abych neřekl, že je to na hulváta. Tak pokud sa domluvíme, že prídeš na nejaký event, napíšu ti, zvu ťa, ty mi napíšeš áno, du, tak jasne, beru to ako, že si mi odsúhlasil to spojené s tým eventom a objavíš sa nejakým spôsobom na tej grafice. Keď sú to jo dôležitý lidi, pretože ne každej tu pozornosť má rád alebo si myslí, že na tom jedno menej budu staviť predaj alebo niečo takového, tak tam sa tých ľudí samozrejme pýtam dopredu. Jo, hele, spracujem ťa do grafik, budeš v grafikách a tak ďalej, pretože to samozrejme nechceš mazať, keď s tým vyjdeš.
Mišo Gula: A používaš tam len mená alebo napríklad stiahneš si aj inform o tom, že z akej firmy a tak?
André Kohout: Stáhnem si informácie, je tam meno, príjmení, pozícia, firma a samozrejme tvoja fotka. Pokiaľ tú fotku máš, je spoustu ľudí v dnešnej dobe, ktorí nemajú fotku na LinkedInu a nedá sa vlastne takáto ako nikde dohľadať, tak jasne, toho človeka tam proste nedáme.
Mišo Ukropec: Otázka, keď tých ľudí tam prídu dve, tri stovky, tak ale oni, sa to teraz budem možno niekomu nepáčiť, oni nie sú tak, že rovnaké kvality. Minimálne, čo sa týka nejakej prominentnosti alebo niečoho takéhoto. A samozrejme, že keď tam teraz príde, ja neviem, Táňa, tak to má inú, však preto som ju vytiahol, tak to má inú váhu, ako keď tam príde nejaký Jožo.
André Kohout: Určite.
Mišo Ukropec: No a teraz, že keď nie sú, dobre, keď je nejaká panelovka, tak to akože beriem, ale keď panelovka žiadna neni, tak vlastne ako to funguje v zmysle tej hodnoty, ktorú oni si majú tak povediac odniesť, hej? Lebo keď príde nejaká celebrita, tak tej chce samozrejme sa nacpať do zadku každý. To je ako jednoduchá vec. No ale oni z toho niečo musia mať.
André Kohout: Samozrejme, keď není, takhle, kebych nemal na Meetdeal Vol 3 panelovku, tak Táňu bych tam dosť pravdepodobne nedostal. Jo, tak to proste ako je. Takže ako panelovka, jedna hodina panelovky pro mě má ako dva významy. Dostať tam tady tie ako top zaujímaví lidi a druhé je samozrejme dostať tam obsah, pretože furt existujú firmy, ktorí za networking neplatia. Že networking je taký doplněk a za to nebudem platiť, pokiaľ tam nemáš obsah. Takže samozrejme ako tohle je složitejšie, tohle si i teď budu skúšať na Meetdeal Vol 5 v Praze vlastne, jak to ako bude vypadať bez tej ako panelovky, jestli tam dostanem nejakým spôsobom tie celebrity, jak říkáme. A pak je to na každom, akože tí lidi sa tam idú baviť, takže keď už tam ako prídu, tak sú ako v pohode s tým, že za nich, za nimi ako prídu lidi, s ktorými asi nemajú čo říct, nechtia si s nimi povídať. Sme dospelí lidi, jo. Ako v túto chvíli už na Meetdealech je standardne nejaká ako ochranka, niekto, kto ten prostor trošku hlídá, hlídá tie lidi, ako co dělaj. Samozrejme, keby niekto jo ako otravoval niekoho, až že by to bolo nepríjemné alebo za hranou nejakej ako legálnosti vlastne, tak pôjde preč samozrejme, jo. A inak ako, tak co, sme dospelí lidi. Tak pokiaľ ja ti chcem niečo predať, ty to nechceš a řekneš mi to, neřekneš, nebudu tomu rozumieť, skúsim to znova, tak sa otočíš a pôjdeš preč ty, že jo. Nejdeš vyvolávať konflikt, že jo, ideš dělat biznis a pokiaľ proste narazíš na človeka, s ktorým biznis v živote dělat chcieť ako nebudeš, tak sa otočíš na pate a pôjdeš. Tých ľudí tam máš ďalších 200, za ktorými môžeš.
Mišo Gula: Ten koncept je, je to ako kebyže večerná akcia alebo ako to? Prebieha časom.
André Kohout: Je to, je to, je to veřej, veřejná, večerní akce, začínáme ve tři standardně a konec je podle prostoru. Už jsme měli meetdealy, kde jsme končili v deset kvůli sousedům. měli jsme meetdealy, kde jsme končili o půlnoci, protože to bylo vlastně jako úplně v pohodě. A tam na tom vtipný je i na tom vlastně názvu meet and deal jako poznat se a dealovat, že vlastně tyhlety akce od jako vol jedna, dva, pět a tak dále, prostě co teď jako dělám, jsou nejdřív meet na meetdealu a pak teprve řešíš deal v nějaký návaznosti, když už se s tím člověkem propojenej nebo jsi ho potkal podruhý někde a tak dále a tak dále. A tady z toho vlastně konceptu těch večerních akcí, těch pěti vlastně, co máme za sebou, jsem minulej tejden vlastně spustil spolupráci s Orea Hotels a Resort a vezmeme dvěsti lidí z byznysu a zavřeme je do jednoho jejich hotelu na dva dny. A to je vlastně jako zhmotnění toho meet and deal. Přijedeš ve středu, dáš si meet s těma lidma, s těma vybranejma, pak si dáš i nějaký workshopy, vzdělávání, mastermindy a tak dále, ale pokračuješ, prohlubuješ ten meet, vybíráš si, s kterejma budeš dealovat, což budeš dělat ve čtvrtek večer a v pátek s tím dealem vlastně můžeš odjet. A ten základní koncept těch jednodenních večerních akcí vlastně, dává jako super smysl, ale přesně pokud na tu takovoudle akci nepůjdeš třikrát, čtyřikrát, dvakrát, když seš jako dobrej, tak ten deal dost pravděpodobně neuděláš. Nebo když už nemáš něco za sebou, dalších deset tenhle měsíc, že jo, a potkáváš ty lidi. Ale když půjdeš prostě na networking poprvý, tak dost pravděpodobně neodejdeš z prvního tvýho networkingu na meetdealu s nějakým dealem. Prostě neznáš tu komunitu, nejseš mezi těma lidma a tak dál. No ale když pojedeš na meetdeal vol deset all inclusive edition, tak tam můžeš úplně bez problémů, úplně v pohodě a je to-
Mišo Gula: Takže to je ta desiatka, čo si nám tu vylúčil z pozvania.
André Kohout: Ano, ano.
Mišo Gula: na to, lebo na to som sa chcel spýtať, že, že zrejme to bude nieč-niečo špeciálne, keď-
André Kohout: Je to, je, tím jak je to vlastně i dvoudenní event, tak je to prostě posunutý vlastně úplně někam jinam, jo?
Mišo Gula: A takto ešte otázka, že prihlásiť sa na ten dvojdňový event bude môcť ktokoľvek, kto si kúpi vstupenku, alebo to bude ako s tým, s tým autobusárom, že, že všetci ste modrý, ale najprv svetlomodrý, potom tmavomodrý, že, že, že bu-budeš robiť nejaký filter alebo?
André Kohout: vůbec žádnej. Jako pokud si koupíš vstupenku, jako ano, je někde v obchodních podmínkách jako zakořeněný, že na základě něčeho ti tu vstupenku můžu zrušit. máme vlastně nějaký jako pravidla, co a jak, ale nikdy jsme je nepoužili a doufám, že ani nikdy nebudem muset jako použít. A takže kdokoliv si může koupit vstupenku anebo, se kdokoliv v tudle chvíli může přihlásit do našeho open callu, protože samozřejmě pro dvěstě lidí, abys mohl udělat workshopy a mastermindy a tak dále, po cca dvaceti lidech nebo max dvaceti lidech, aby to mělo hlavu a patu a bylo to nějakým způsobem přínosný pro všechny, tak potřebuješ fakt hodně speakerů. Takže v tudle chvíli máme vlastně open call. kdokoliv, kdo má co předat nebo myslí si, že má co předat, tak se může zaregistrovat, vlastně dát nám důležitý informace, který potřebujem vědět. A nejenom že my si z toho dost pravděpodobně nějaký lidi vyberem jako přímo, jo, hele pojď, budeš tam mít tady ten speaker, líbí, tady ten mastermind, líbí se nám to a tak dále, ale vlastně pak i veřejnost a nejenom ty, co si koupili lístek vlastně na ten event, budou moct vybrat, kdo jim tam dává smysl. Jo, takže budem dělat prostě nějakej, vlastně nějakou marketingovou kampaň na tom postavenou. Jo, hele, tady máte prostě patnáct lidí, který se nám zaregistrovali, který prostě, o kterejch jsme řekli, že rozhodnete vy. Jedno bude probíhat na Instagramu, jedno na LinkedInu. Vlastně z každýho vyberem minimálně jednoho. Může se stát, že těch zajímavejch tam bude víc a vyberem klidně dva nebo tři. A tenhle open call vlastně končí devatenáctýho třetí. Teď jsme to vlastně, dneska jsme to o tejden posouvali, protože jsme na to dali jenom tejden, abysme viděli ten zájem a jaký lidi jsou schopný to dát v časovym jako presu, protože ne každej to vysype z rukávu, že jo, jako téma, anotace a tak dále. Tak jsme to ještě o tejden protáhli, aby ty lidi měli nějakým způsobem prostor se tam zaregistrovat. A přijde mi to vlastně jako skvělý z toho ohledu, že ok, kdokoliv z vás prostě tam může dostat, my ho pozvem nebo se domluvíme prostě na nějakých podmínkách toho, jak tam ten workshop, co tam budeš mít a tak dále. A může to bejt vlastně příležitost i pro nějaký lidi, který se chtějí dostat do tý komunity, ať už jako podnikatelský event, byznysový nebo e-commerce vlastně a nějakým způsobem se zviditelnit bez toho, aniž by museli bejt partneři eventu nebo cokoliv takovýho.
Mišo Gula: Otázka na cieľovú skupinu. Tým s-- byli sme už ku koncu, že robil ste si nejakú analýzu, že kto je tá typická vzorka, kto chodí na tieto akciušky?
André Kohout: Jo, já jsem to začal dělat vlastně fakt, já jsem byl obchoďák v Ecomailu ještě tou dobou a říkám, já si chci zkusit vytvořit tudle akci, chci mít prostor, kde budu moct prodávat svejm potenciálním zákazníkům a poznávat je. A mailingová platforma má největší zákazníky standardně mezi jako e-shopama, protože mají nejvíc zákazníků a tak dále, když se bavíme o tom základu. Takže první dva, tři eventy vlastně byly dělaný jako pro e-commerce komunitu, pro e-commerce lidi a tak dále. Ale vlastně když jsem na Summer Edition minulej rok v létě seděl a ved panelovku, s Erikou Eliášovou, Milanem Polákem a Roslanem Skopalem, což jsou tři majitelé e-shopů nebo vedli nějakým způsobem e-shopy, měli e-shopy a bavili jsme se o dobírkách. A já viděl takhle polovinu těch lidí, který v životě dobírku kurva neřešili, protože prostě máme agenturu, máme kurzy, cokoliv, prostě neřešíš dobírku. Říkám: „Ok, tak teď je čas to změnit teda.“ Takže cílová skupina v tudle chvíli je vlastně kdokoliv, koho zajímá byznys a podnikání, ať už se tam chce realizovat, chce se tam dostat, chce začít podnikat anebo je vlastně klidně i na tý top úrovni. jasně, zase bavíme se, když seš celebrita a v byznysu klidně celebrita Nemusíš na takovýhle akce úplně chodiť, pretože tie lidi za tebou choděj sami a jasně, asi to úplně nepotřebuješ. Zase, když si chceš budovať osobní brand i tady v tom postavení, což bys měl do jistý míry, že jo, tak to smysl jako dává.
Mišo Gula: Na druhou stranu pre teba je to lákadlo, že tak, ako si dokázal komunikovať tú Daňu Ondrejkovú, že tam bude, tak vlastne, lebo áno, ty chceš ponúknuť ľuďom nejaký dôvod, prečo tam prísť. A nielen preto, že stretnú ľudí na rovnakej úrovni, ale že majú možnosť proste meet and greet s celebritou.
André Kohout: S takovýhlema ľuďma. Presne tak. Preto je to zajímavý i pro influencery, preto je to zajímavý pro investory, pro salesáky. Jako MeetDeal zní jako jo hele, řešíme jenom dealy, řešíme jenom, co si můžeme navzájem predať. Ale ono to tak vlastne neni. Jsou agentúry, který si tam našli zaměstnance, vznikli kvůli tomu jako spousty partnerství vlastně mezi firmama, nejrůznější kooperace. Kamarát prodal auto kvůli MeetDealu, vlastně tam poznal někoho, kdo chtěl predať auto. Takovýhle všechny věci tam vznikaj, no. Je to jako-
Mišo Ukropec: To je výborné. Tak priprav si ešte nejaký fun factíček ako sládku bodku.
André Kohout: Okej.
Mišo Ukropec: Auto sme nepočuli, tak proste vymysli ešte alebo spomeň si niečo ďalšie. Ty máš nejaký?
Mišo Gula: Počkaj, ale ja som chcel ešte, lebo, lebo-
Mišo Ukropec: Daj, no dobre.
Mišo Gula: Nie, nie, lebo, lebo pôvodne to malo byť tak, že, že, že ten diel mal ísť pred tou bratislavskou akciou, ale vtedy sa to nejak nepodarilo zorganizovať. Včera, keď sme spolu debatovali, tak som sa ťa pýtal na to Brno, tak nejak si mi naznačil, že Pražaci radi preskakujú Brno.
André Kohout: Ja aby to upresnil, ty si říkal stejný.
Mišo Gula: No dobre, tak som to povedal ja. Čiže akú akciu vlastne chystáš?
André Kohout: V tudle chvíle vlastně já mám naplánovaný akce do konce roku. 10.4. jsme v Praze v Manifestu Street Food Edition, 15.5. jsme v Brně v Orea Congress Hotelu a budeme se baviť v panelový diskuzi o expanzi. To je asi tak jako jediný, co o tom můžu prozradiť a chci. 19.6. máme Plzeň, 10. až 12.9. je MeetDeal Vol 10, to All Inclusive Edition a pak máme 2.10. Olomouc Edition, což jsou vlastně naše eventy, který už jsou naplánovaný. Pak připravujeme ještě jeden v Praze, nějakej vánočný večírek, něco, něco takovýho vlastně v prosinci a to jsou vlastně naše akce do konce tohodle, do konce tohodle roku.
Mišo Gula: Čiže najbližšie 10.4. Praha, hej?
André Kohout: Takže najbližšie je 10.4. Praha. Řešíme tam pak ještě nějaký jako spolupráce, že dáme ochutnať MeetDeal na jiný akci. Už jsme to měli vlastně jednou historicky, teď to řeším třeba s Reshoperm, s Aptredamem se tak nějakým způsobem jako oťukáváme, jestli tam něco takovýho dokážeme dostat.
Mišo Gula: To ma zaujíma, čo to znamená, že by si hosťoval na inej akcii? Čo to v praxi akoby-
André Kohout: Prineseme tam vlastně jako MeetDeal, prineseme tam propojovátory, ten náš koncept, nějaký tie naše networking questy vlastně, co tam máme a uděláme si tam, to nemusí bejt lounge, to může bejt zóna, proste jo, je to tady v těch místech, záleží na velikosti eventu a tak dále a tak dále. Ale vlastně je to vzít časť toho konceptu jako našeho, co mají ti lidi vlastně na MeetDealu a přiniesť im to vlastně na jakýkoliv event, s ktorým sa vlastně jako dopředu, dopředu domluvíme. Takže to vlastně i to, pokud sa ako domluvíme s Aptredamem, mně se spoustu lidí po Bratislave ptalo, ako kdy tady budeme znova, tak letos je vlastně jediná šance, pokud sa domluvíme s Aptredamem, pokud ne, tak tady budem až příští rok někdy a jednou určite v Bratislave. Slovensko mám zatím v hlave nějakým způsobem dvakrát a jestli bude obojí Bratislava, nebo sa vydáme i, i na východ třeba.
Mišo Gula: Možno dovtedy už aj opätovné kontroly na hraniciach budú, tak uvidíme, že ako sa vám podarí.
André Kohout: Nestrašte, vole.
Mišo Gula: Ideme na fun facty?
Mišo Ukropec: Tak premysli si, ty máš nejaký?
Mišo Gula: Mám, mám, ale ideš prvý.
Mišo Ukropec: Dobre. Bol som v televíznych novinách. Nie? A už som to aj pustil z hlavy. Mal som svojich štrnásť sekúnd slávy. To je akože fajn a mal som tam takú hlášku, že slovenské firmy by mali a podnikatelia vôbec sa zbaviť takého toho nemeckého rigidného nastavenia. Mne nemecko akože vyhovuje, hej? Fakt akože Deutsch, meine Schwestern, Mutter, Sprache, ale, ale Ordnung muss sein nefunguje na všetko. To funguje na veci, ktoré sú zabehané a má v tom byť poriadok, ale neni to dobré napríklad v inováciách a tak. Tak som si tam ako do toho trošku utrel držku. Týždeň neskôr volám s dôležitým, dôležitým zákazníkom, že kámo, že videl som ťa v televíznych novinách. Hovorím, to mne? Ďakujem, to je akože milé. No lenže, jako som ťa videl v televíznych novinách? Hovorím, čo? Oni sú nemecká firma. Nadáva žene, teda nie žene samotnej, ale teda pred ženou nadáva na, na nemeckých šéfov, že počúvaj, že to je taká katastrofa s tými Nemcami, drbnúť ma z nich môže, lebo t-t-t-t-t. Desať sekúnd na to, že Mišo je v telke, Mišo je v telke a ja tam, že no a treba sa zbaviť toho nemeckého nastavenia, to nemáme. Šéfuje teda, že mnoho stomiliónovému biznisu, hej, že to, čo je tak normálne, tak ma to potešilo, že taký timing by som nenaplánoval nikdy, že on si posťažuje a Miško v televíznych novinách si utre o Nemcov hubu. nem, pa-pa, für deutsche Kollegen, sorry. War not meant it.
Mišo Gula: No v súvislosti s eventami mňa napadol taký, taký fun fact, lebo úplným štandardom je, že keď je tá registrácia, tak teraz buď ti skontrolujú lístok alebo ti zoskenujú QR kód. Teraz jedna baba ti zoskenuje QR kód, ona to urobí na štyrikrát, lebo jej to nejde. Teraz oni ťa pošlú ku ďalšej babe, ktorá ti dá ten, ten náramok a tak ďalej. A som si hovoril, že sakra, že toto sa nedá robiť nejak akože efektívnejšie, vieš, že prečo to nerobia naraz? A teraz ten fun fact súvisí s tým, ako vznikal Gmail. A oni hovorili, že oni keď robili Gmail, tak chceli, aby to bolo čo najrýchlejšie. A že ten proces vyzeral tak, že kým ty si začal vypĺňať meno, priezvisko a nejaké ďalšie údaje, telefónne číslo, oni na pozadí už pripravovali celý tvoj profil. To znamená, že ty keď si klikol, že odoslať, ty už si mal hotový celý Gmail. Vieš.
Mišo Ukropec: Okej.
Mišo Gula: A robili to na pozadí, lebo oni vyhodnotili, že keď už niekto to začne vypĺňať, tak šanca, že to nedokončí je proste veľmi malá. A keď to nedokončí, no tak to vymažú, že to je jedno. Ale javí sa to, že je to brutál rýchle, že aký super softvér oni a hardvér musia mať na pozadí, že ty to máš, že instantne zriadený účet. Ale finta bola len v tom, že oni to začali rovno chystať, keď už ty si začal vypĺňať. A to som si presne spomenul pri tej registrácii, že prečo keď už tu ukazujem QR kód, tu už by mi mala dávať pásku, lebo šanca, že ten môj QR kód nebude fungovať alebo že ja neviem, že tam príde niekto, kto nemá lístok, akože jaká je tá šanca, vieš.
André Kohout: Dá sa ale vždycky pracovať s ľudmi, čo je to iné.
Mišo Gula: No, to jasné.
Mišo Ukropec: Ale toto keď hovoríš, tak ja som bol na inej aktoške v Indii, to som si teraz spomenul. Prichádzaš a že teda musíte vytlačiť badge, ktorý si potom zamestíš na krk, že akože dobrý. Hej? A teraz ty kukáš, že majú také, také, také zásteny, tam bola proste akože dieročka a z tej dieročky ako vychádza, ty si si naskenoval, bol to taký skener, tam si proste priložil nejaký telefón, to sa piplo a vylezol odtiaľ, vytiaľ ten, ten badge a ja kukám na tú stenu, že to je také čudné. Vieš, že v Nemecku na Hannover Messe, keď si, tak tam je na to krabica, proste taký veľký geret a celé sa to spraví. A je to taká zástená. Ja kuknem za tú stenu a tam chlapík proste do toho podáva tie samotné badge.
André Kohout: By to vypadalo.
Mišo Ukropec: Do normálnej tlačiarne, ktorá to len potom akože vytlačí, ale zvonka to vyzeralo normálne akože-
Mišo Gula: Však musíme vyrobiť zamestnanosť, veď ako efektivnosťou-
André Kohout: V Indii je levnejší pracovný síla než technológia, ne?
Mišo Gula: Efektivnosťou ten komunizmus nevybudujeme, vieš.
Mišo Ukropec: Aj u nás si myslím, že to lacnejšie, lebo ten geret stojí akože sto, dvesto tisíc určite, ale normálne proste tam chlap podáva zozadu tie lístky. Kukám som, že dobre.
Mišo Gula: Idem na fun fact.
André Kohout: Idem na fun fact. To ste mi nemali zísť dopredu, aby som sa nejaký pripravil.
Mišo Ukropec: Máš málo pikošiek, zakušiek?
André Kohout: To je tak väčšina je z afterparty, o ktorých sa nemôže mluviť, že jo?
Mišo Ukropec: Nemenuješ.
André Kohout: Premýšľam, čo bude asi-
Mišo Gula: Tak nám povedz, ako si si zmenil meno na občianskom, lebo to bolo fun fact.
André Kohout: Okej, to dáva zmysel ako fun fact. Je to easy vlastne. Príjdeš do nového mesta, presťahuješ sa do nového mesta. Mne sa nikdy meno Ondřej nelíbilo. Už ako malýho, mňa ako sralo vlastne. Je spoustu alternatív, jak si z toho udělat prdel a tak dále. Dobře sa to docela rýmuje, až na to, že je to debilní meno úplne. A tak ja som proste sa presťahoval do Prahy, začal som používať to a ja říkam, som obchoďák a ja nemôžu tým ľuďom v prvním e-mailu lháť, ne? Nemôžu tvrdiť, že som Andrej, keď som Ondřej.
Mišo Ukropec: To sa mi velice páči.
André Kohout: Ešte ako, když si to dohledáš ako v justici, že jo, ako keď je podnikateľ, tak to sa mi ako vlastne nechtelo. Tak som začal riešiť, jako že si teda chci zmeniť meno. Jasne, v tú dobu ja neviem, päť a dvadsaťročný týpek. Zavolám rodičom, jako furt ste mi ho dali, že jo, to meno, tak ako co, bude vás to srať. Volám tátovi najprv, s tým lepší vzťah, jednodušší, že jo, proste chlapi. Jdi do prdele, to ti vybrala máma.
Mišo Gula: Co mi voláš, jdi do prdele.
André Kohout: Úplne ne. A říka, do kavece nebudeš meniť príjmenie, je mi to jako úplne buřt, urob si, čo chceš. Volám máme, říkám, no todle, to ti vybral táta, mne je to jedno, ako ať si nebudeš meniť príjmenie, tak je to v pohode. No a tak pak ako jdeš, takhle vezmeš vlastne celú peňaženku vyhodíš, že jo, so všema dokladama a tak dále. Prídeš za pani na úrad a řekneš, ja si chci zmeniť meno. Ona sa na teba podíva tak jako prísne, ako ľad, že si ide očima, že jo. Dôvod? Řekám nic, no se cítim jako Andrej, proste nepoužívam meno Ondřej, je mi to príjemnejšie a tak dále. Tisíc dvesto korún prosím, ďakujem. Řekám, a teď sa bude dít co jako? No teď uděláte todle, schváleno, zaplatíte tady, pôjdete si pre nový rodný list a hotovo. Takže práca ako na desať minút na úradě, pretože to je ešte matrika, tak ty nejsou úplne tak vytížené jako ostatní úřady. Takže fakt som tam bol asi ako dvadsať minút, odchádzal som so zmeneným menom. Za tri týždne prišiel nový rodný list a pak prišlo to najhoršie kolečko, jako veškeré karty, doklady, operátori a dvadsať služeb vlastne, kde to musíš zmeniť, že jo, pretože vlastne ten človek prestal existovať.
Mišo Gula: A určite ti doteraz chodí nejaká pošta na meno Ondřej.
André Kohout: Mám to vo spoustě registrací, niekedy aj zámerne dokonca, aby neměli vlastne veškeré informácie. A sú furt ľudia, ktorí mi říkajú Ondřej. Jo, jako rodiče to neprenaučíš úplne, ani nechceš vlastne. A i kamarádi, jako ktorí mňa znajú proste, alebo znali ako patnásť let ako Ondřeja, mi proste neříkajú, neříkajú Andrej.
Mišo Gula: Minimálne takto nasrať.
Mišo Ukropec: Ondra, nám to nevyvadí.
André Kohout: Hele, mne ani nesere ako Ondra, mne sere Andrej. To som si řekl, že jediná ako nevýhoda toho mena, pretože ľudia, když nerozumiejú alebo ani neznajú, meno Andrej není úplne typické. Ako je, je uznané v českom kalendáři a tak dále a tak dále, ale tí ľudia proste-
Mišo Ukropec: A z Ondrej sa ako stane Andrej?
André Kohout: Z Ondrej ne, z Ondřeja sa stane Andrej.
Mišo Ukropec: Aha, že oni takto to-
André Kohout: To je to, čo mne sere na novým mene vlastne jediný. Pred piatimi letmi, kdy nebola válka v Rusku, mne to sralo furt a teď to dostáva ešte tenhle podtext, jako Andrej je z deväťdesiatich percent Rusák, že jo, proste.
Mišo Ukropec: To vážne?
André Kohout: No.
Mišo Gula: Andriusha.
Mišo Ukropec: Poor, poor, poor thing.
Mišo Gula: No, našťastie, našťastie toto si si vybral sám meno.
André Kohout: Je to tak.
Mišo Ukropec: Vieš komu nadávať.
André Kohout: Je to tak.
Mišo Gula: A vieš, koľko ťa bude stáť ďalšia zmena, takže.
Mišo Ukropec: A že dvadsať minút.
André Kohout: Presne tak.
Mišo Ukropec: Víte, že takto. Díky moc za milú návštevu i za ty dary.
André Kohout: Ja ďakujem za pozvanie.
Mišo Ukropec: No a my sa určite niekde ukažeme.
André Kohout: Ja dúfam, kdyby sa vám nechtelo do Prahy, tak do Brna to máte coby kamenem. No ty vlastne ne, ty si-
Mišo Gula: Kto by šel do Brna? Nie, sorry Brňáci, ja tam mám aj rodinu. Kto by šiel narodil do Brna? Ja som to len pochytil, keď som žil v Prahe, tak si z toho robili prdel.
André Kohout: Tak v Praze máme stránku Pražský institut pro urážení Brna. Skvelá stránka, doporučujem, dá sa u nej zabaviť.
Mišo Gula: Děkujeme veľmi pekne.
Mišo Ukropec: Díky, že si prišiel. Čau, čau.
André Kohout: Čau.